CRIF-czech.jpg

Tiskové zprávy

Zadlužení obyvatel loni rekordně vzrostlo, počet nesplácejících lidí přesto klesl na nová minima

Celkový dluh obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací vzrostl v průběhu minulého roku o rekordních 365 miliard korun a na konci roku 2021 dosáhl 2,97 bilionu. Důvodem byl vysoký zájem o úvěry na bydlení. Jejich objem vzrostl meziročně o 358 miliard na 2,47 bilionu korun. Za jediný rok se tak zvýšil téměř o pětinu. I přes rostoucí zadlužení obyvatel se však opět snížil objem nespláceného dluhu i počet lidí, kteří své úvěry nespláceli. Své úvěry na spotřebu nesplácelo 176 tisíc lidí, úvěry na bydlení potom téměř 11 tisíc lidí. Za dobrou platební morálkou stojí růst mezd, který má větší dynamiku než růst průměrných měsíčních splátek úvěrů. Zatímco průměrná mzda vzrostla od roku 2015 o polovinu, průměrná splátka úvěrů se zvýšila pouze o 7 %.


„Počet lidí, kteří mají problémy se splácením, vytrvale klesá přibližně posledních šest let. Důvodem je kombinace relativně dobré ekonomické situace, růstu příjmů obyvatel či využívání nemovitostí jako jednoho z investičních nástrojů. Zatímco v roce 2015 lidé potřebovali na průměrnou měsíční splátku svých úvěrů více než čtvrtinu průměrné mzdy, loni to už byla pouze pětina. Díky tomu, že na splátky úvěrů vydají menší část svých příjmů, mohou se lépe vyrovnat s případnými nečekanými problémy,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Zároveň upozorňuje na roli úvěrových registrů, kterou hrají v prevenci předlužení části obyvatel: „Finanční instituce využívající naše úvěrové registry zamítnou v průměru každou pátou žádost o úvěr právě proto, že dluh žadatele už je tak vysoký, že v případě jeho poskytnutí by dlužníkovi hrozilo, že začne mít problémy s jejich splácením.“
Počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení meziročně klesl o necelou čtvrtinu, konkrétně o 3 174. Objem dluhu, který nezvládali splácet, se potom snížil o pětinu na 5,8 miliardy korun. Počet těch, kteří řádně nespláceli spotřební úvěry, se snížil o 13 853, tedy o 7 %. Objem nespláceného dluhu na spotřebu klesl o necelá 2 % na 22 miliard korun.


Nejspolehlivějšími klienty jsou lidé mezi 35 a 54 lety
I na konci loňského roku platilo, že své úvěry spláceli nejlépe třicátníci a čtyřicátníci, mladší ročníky hůře splácely spotřební úvěry, zatímco lidé nad 55 let zase úvěry na bydlení. Při pohledu do krajů byli nejspolehlivějšími klienty obyvatelé Prahy, největší problémy potom měli obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje. V případě úvěrů na bydlení u nich byla 3x větší šance nesplácení než u klientů v Praze, u úvěrů na spotřebu bylo potom riziko jejich nesplácení dvojnásobné.


Objem dluhu na bydlení za jediný rok vzrostl podobně jako za předešlé tři roky dohromady
Z celkového růstu dluhu obyvatel o 365 miliard korun připadalo přes 358 miliard na hypotéky a úvěry ze stavebního spoření a pouze 6,5 miliardy na spotřební úvěry. Dluh určený na bydlení tak za jediný rok vzrostl téměř stejně jako v letech 2018 až 2020 dohromady.
„Růst objemu dluhu určeného na bydlení táhne vyšší poptávka po nemovitostech a jejich rostoucí ceny. To se začalo projevovat už na konci roku 2020, ale největší nárůst jsme zaznamenali až od druhého čtvrtletí loňského roku. Od té doby se jeho objem každé čtvrtletí zvedl přibližně o 100 miliard korun, tedy stejně jako za celý rok 2019,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Zároveň dodává, že i když zájem o hypotéky a úvěry ze stavebního spoření bude letos v kontextu minulých let stále nadprůměrný, tak vysokého růstu dluhu se už pravděpodobně nedočkáme: „Poptávku po úvěrech na bydlení bude na jedné straně podporovat vysoká míra inflace a snaha lidí ochránit své úspory. Na druhé straně ji budou tlumit rostoucí sazby hypotečních úvěrů a částečně také přísnější pravidla pro jejich poskytování, která začnou platit od dubna letošního roku.“
Podobným tempem jako se zvýšil celkový objem dluhu z úvěrů na bydlení, rostla také průměrná částka dluhu připadající na jednoho klienta. Ta koncem minulého roku dosáhla 2,2 milionu korun. Nejvyšší byla v Praze, kde dosahovala 3,8 milionu. Nejmenší potom v Karlovarském kraji, kde šlo pouze o 1,5 milionu. U úvěrů na spotřebu byl rozptyl výrazně nižší. Na Vysočině dosahovala průměrná částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta 240 tisíc korun, zatímco v Moravskoslezském kraji 207 tisíc. Republikový průměr činil 220 tisíc korun na klienta.

Shrnutí

• Objem dluhu obyvatel se koncem roku 2021 přiblížil hranici 3 bilionů korun, z toho téměř 2,5 bilionu (83 %) připadalo na úvěry na bydlení
• Zadlužení obyvatel se za rok zvýšilo o rekordních 365 miliard korun (+ 14 %)
• Objem dluhu z úvěrů na bydlení vzrostl o 358 miliard (+ 17 %)
• Objem nespláceného dluhu se snížil o 1,8 miliardy na 27,8 miliardy korun
• Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na bydlení, se snížil o 3 tisíce na 10 860
• Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na spotřebu, se snížil o 14 tisíc na 175 821, od poloviny roku 2016 klesl o 137 tisíc
• Průměrná splátka úvěrů na jednoho klienta přesáhla koncem roku 8 tisíc korun a dosáhla tak pětiny průměrné mzdy
• V roce 2015 dosahovala průměrná splátka úvěrů 29 % průměrné mzdy

Barometr úvěrového trhu 31. 12. 2021.