CRIF-czech.jpg

BRKI, NRKI: Dynamika zadlužování Čechů zpomalila. Celkový dluh meziročně vzrostl pouze o 10 %

BRKI, NRKI: Dynamika zadlužování Čechů zpomalila. Celkový dluh meziročně vzrostl pouze o 10 %

Celkové zadlužení obyvatelstva dosáhlo podle statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací na konci třetího čtvrtletí tohoto roku objemu 3,15 bilionu korun a meziročně narostlo o 281,7 miliard, tedy o 10 %. S pomalejší dynamikou zadlužování mírně klesl i celkový počet klientů s dlouhodobým dluhem.

Objem dlouhodobého dluhu dosáhl 2,62 bilionu korun a jeho růst výrazně zpomalil – meziročně se dlouhodobý dluh zvýšil o 254 miliard korun (+10,7 %). Ve srovnání s druhým čtvrtletím 2022 je to jen o 11 miliard korun více, což je druhý nejnižší přírůstek za posledních 7 let. Spolu se zpomalující dynamikou zadlužování klesl i počet klientů s dlouhodobým dluhem, a to meziročně o 11 407 lidí, tedy o 1 %, na 1 097 967. Vývoj ve všech krajích je podobný. Počet dlužníků s dlouhodobým dluhem stoupl pouze ve Středočeském kraji o 0,4 %, nejvýraznější pokles zaznamenal Ústecký kraj (2,4 %) a Karlovarský kraj (-2,1 %).

„Úvěrový trh prochází v letošním roce výraznou proměnou. Dlouhodobé zadlužení ovlivňují rostoucí sazby hypoték, jejich snížená dostupnost i vysoké ceny nemovitostí,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI). „Snížená dostupnost úvěrů na bydlení je znatelná i v jistém stárnutí dlužníků. Zatímco ve věkové skupině do 24 let se počet dlužníků s dlouhodobým dluhem meziročně snížil o 16 % a ve skupině 25-29 let poklesl o 11 %, ve věkové skupině 45-54 let se o 4 % zvýšil. Z toho můžeme usuzovat, že mladí lidé mají problém na hypotéku dosáhnout,“ vysvětluje Jiří Rajl.

Celkový objem krátkodobého dluhu na spotřebu ke konci druhého čtvrtletí činil 528,8 miliardy korun, přičemž meziročně narostl o 27,3 miliardy (+5,5 %). Počet klientů s krátkodobým dluhem se oproti minulému roku zvýšil o 17 245 (+0,8 %) na 2 294 865. Pouze ve dvou krajích, Karlovarském (-0,6 %) a Ústeckém (-0,2 %), dluh na spotřebu poklesl. Nejvíce narostl počet dlužníků s krátkodobým dluhem v Praze, a to o 2,4 % na 259 057.

Na celkovém objemu krátkodobého dluhu se nejvíce (29,6 %) podílí lidé ve věku 45-54 let. Nejvyšší průměrná částka na dlužníka pak připadá u lidí ve věku 35-44 let, a to 267 988 Kč.

Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se nadále snižuje

Pozitivní zprávou je, že meziročně poklesl jak objem nespláceného dluhu, tak počet dlužníků, kteří své závazky nesplácí. Celkový objem nespláceného dluhu meziročně klesl o 3,4 % na 27,9 miliardy korun.

Objem ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně klesl o 18,1 % na 5,1 miliardy korun. Klientů, kteří nespláceli řádně svůj dlouhodobý dluh, bylo ke konci druhého čtvrtletí celkem 10 267, což je o 10,7 % méně než ve stejném období loňského roku. Snížila se rovněž průměrná nesplácená částka na jednoho klienta, a to meziročně o 8,3 % na 494 303 korun.

Počet klientů nesplácejících dlouhodobé dluhy klesl ve všech krajích. „Je to díky tomu, že klienti očekávají zhoršení ekonomické situace a snaží se ke svým závazkům přistupovat zodpovědně. Tento pozitivní trend je také výsledkem uvážlivého přístupu bank, které stále úvěry poskytují až po důkladném prověření žadatele,“ doplňuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI).

Rizikem nesplácení jsou v případě dlouhodobého dluhu nejvíce ohroženi lidé ve věku 55+, kteří nesplácejí 0,81 % svých dluhů, což je napříč věkovými skupinami nejvíce. Zároveň v této věkové skupině své dlouhodobé dluhy řádně nesplácí 1,47 % dlužníků, to je opět nejvíce ze všech věkových skupin.

Nesplácený krátkodobý dluh se zvýšil, i když je nesplácejících klientů méně

Celkový objem nespláceného krátkodobého dluhu se zvýšil o 0,6 % na 22,83 miliardy korun. Napříč všemi kraji se však snížil počet klientů, kteří mají problémy se splácením, a to o 4,1 % na 175 094, což představuje 7,6 % z celkového počtu klientů. To znamená, že se také zvýšila průměrná nesplácená částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta, a to o 4,9 % na 130 402 korun.

Rizikem nesplácení úvěrů na spotřebu jsou ohroženy hlavně mladší klienti. Lidé ve věku 25-29 let nesplácejí 6,15 % objemu celkového krátkodobého dluhu, což je nejvíce ze všech skupin. Nejvíce klientů, kteří nesplácí úvěry na spotřebu, je ve věku 15-24 let (13 %).

Barometr úvěrového trhu k 30. 9. 2022.