CRIF-czech.jpg

BRKI, NRKI: Zadlužení obyvatel poprvé v historii překročilo 3 biliony korun

BRKI, NRKI: Zadlužení obyvatel poprvé v historii překročilo 3 biliony korun

Celkový dluh obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci prvního čtvrtletí 3,07 bilionu korun a meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard. Růst zadlužení obyvatel tak byl ještě vyšší než na konci roku 2021. Důvodem je pokračující zájem o hypotéky doplněný oživením poptávky po úvěrech na spotřebu. Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření meziročně vzrostl o 383 miliard korun, zatímco dluh z úvěrů na spotřebu se zvýšil o 23 miliard.


Meziroční nárůst dluhu byl na konci letošního prvního čtvrtletí třikrát vyšší než na konci roku 2019. Zároveň dosáhl svého vrcholu. „V dalších čtvrtletích už se takto vysokého čísla určitě nedočkáme. Důvodem je slábnoucí poptávka po úvěrech na bydlení, která se začala výrazněji projevovat během dubna. Do března se lidé naopak snažili sjednat hypoteční úvěr ještě podle starých pravidel. Strach z toho, že by na hypotéku po zpřísnění podmínek nemuseli dosáhnout, do značné míry vyrovnal vliv rychle rostoucích úrokových sazeb, který by za normální situace působil proti silné poptávce,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Naopak během druhého čtvrtletí se na nižší poptávce podle ní naplno projeví právě spojení nové regulace a pokračujícího strmého růstu sazeb.


Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v celém Česku vzrostl o 17,6 %. Například v Praze se však zvýšil o 19,4 % a v Jihomoravském kraji o 19,1 %. Důvodem jsou mimo jiné stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech.


Poptávka po úvěrech na spotřebu se začala zvyšovat
Během prvního čtvrtletí se výrazně zvýšil také zájem o úvěry na spotřebu. Objem dluhu z těchto úvěrů se meziročně zvýšil o 24 miliard korun, tedy o 5 %. Jde o největší meziroční nárůst od konce roku 2019, tedy od posledního čtvrtletí před vypuknutím pandemie Covid-19. Během posledních dvou let objem dluhu z úvěrů na spotřebu stagnoval nebo se dokonce snižoval. „Lidé se začali vracet ke svým dřívějším spotřebním návykům, přestali šetřit a začali si více půjčovat na menší výdaje. Z pohledu chování klientů tak pomalu končí pandemické období, které bylo charakteristické extrémním zájmem o hypotéky a zároveň nízkým zájmem o úvěry na spotřebu,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací. Zároveň upozorňuje, že část lidí spotřebitelské úvěry využívá jako doplněk k hypotékám: „Vidíme to především v Praze, kde dluh na spotřebu roste dvakrát rychleji než ve zbytku republiky. Kombinovat hypotéku spolu se spotřebními úvěry ale zároveň zvyšuje riziko budoucích problémů se splácením.“

Počet lidí, kteří své úvěry nesplácejí, klesá pomaleji
Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval na konci prvního čtvrtletí 28,1 miliardy korun a meziročně se tak snížil o 1,8 miliardy. Z toho 22,5 miliardy tvořil nesplácený dluh z úvěrů na spotřebu a 5,6 miliardy tvořil dluh z úvěrů na bydlení. Lidé tak nespláceli 4,4 % úvěrů na spotřebu a pouze 0,2 % z toho, co měli půjčeno na bydlení. „Během prvního čtvrtletí stále ještě pokračoval trend posledních několika let, který je charakteristický poklesem nespláceného dluhu za situace, kdy celkové zadlužení obyvatel výrazně roste. Předpokládáme však, že tento stav se začne měnit v průběhu letošního roku. Řada lidí bude po refixaci hypoték splácet měsíčně o několik tisíc korun více a k tomu výrazně rostou další náklady jako je cena tepla nebo potravin,“ vysvětluje Jiří Rajl.


Spolu s objemem nespláceného dluhu se snížil také počet lidí, kteří své finanční závazky nedokázali plnit. U úvěrů na spotřebu nesplácelo z 2,28 milionu klientů své závazky 176 tisíc lidí (meziročně o 7 tisíc méně). U úvěrů na bydlení to bylo 10 644 lidí (meziročně o 2 606 méně) z 1,1 milionu. Zatímco u úvěrů na spotřebu své dluhy nesplácelo 7,7 % lidí, u úvěrů na bydlení šlo pouze o 1 %.

Barometr úvěrového trhu k 31. 3. 2022.