Praha, 22. května 2026 – V dubnu tohoto roku soudy v České republice vyhlásily bankrot 62 obchodních společností, o 17 % více než ve stejném měsíci loňského roku. Insolvenčních návrhů soudy v dubnu přijaly 114, meziročně o 16 % více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Za první čtyři měsíce roku soudy vyhlásily celkem 255 firemních bankrotů. Je to nejvyšší počet po roce 2019. Oproti stejnému období loňského roku se počet bankrotů zvedl o 6 %. Insolvenčních návrhů soudy od ledna do konce dubna přijaly 447, jejich počet byl meziročně o 18 % vyšší. I zde se jedná o nejvyšší počet od roku 2019.
„Počet firemních bankrotů se v prvních čtyřech měsících letošního roku meziročně zvýšil o 14. Meziročně se zvýšil i počet návrhů na bankrot, a to o 69. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, se počet firemních bankrotů oproti předchozímu období zvýšil o 8 %, počet insolvenčních návrhů však vzrostl o desetinu. Počet návrhů na bankrot roste rychleji než počet vyhlášených bankrotů, takže lze očekávat, že počet firemních bankrotů letos překročí hodnoty vykazované v posledních letech,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Letos doposud zbankrotovalo 255 obchodních společností. Nejvíce firemních bankrotů soudy vyhlásily v Praze, a to 117. Na hlavní město tak připadlo 46 % firemních bankrotů. Praha si vysoký podíl na firemních bankrotech udržuje dlouhodobě. Se značným odstupem následoval Jihomoravský kraj s 37 bankroty, Moravskoslezský kraj s 23 bankroty a Středočeský kraj s 16 bankroty. Nejméně bankrotů bylo v tomto období tradičně vyhlášeno v kraji Vysočina a v Karlovarském a v Libereckém kraji.
Za posledních 12 měsíců bylo nejvíce firemních bankrotů opět vyhlášeno v Praze (344), v Jihomoravském (129) a v Moravskoslezském kraji (69). Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina (9) a v Karlovarském kraji (11).
V Ústeckém kraji počet bankrotů vzrostl o dvě třetiny
Vývoj počtu firemních bankrotů byl v jednotlivých krajích značně rozdílný. Jejich počet se zvýšil v devíti krajích a v pěti se snížil. Nejvýrazněji se počet firemních bankrotů za posledních 12 měsíců zvýšil v Ústeckém kraji, a to o 68 %. V Plzeňském kraji to bylo o 42 % a v Pardubickém kraji o 30 %. Podobná situace byla v Jihomoravském kraji, kde oproti předchozímu období počet firemních bankrotů vzrostl o 29 %.
Naopak v kraji Vysočina meziročně zbankrotovalo o čtvrtinu méně obchodních společností než v předchozím období. V Libereckém kraji jejich počet klesl o 24 %, v Jihočeském kraji o 23 % a ve Středočeském kraji o 22 %.
Za posledních 12 měsíců připadlo 17 bankrotů na 10 tisíc aktivních obchodních společností. Nejvíce hrozil bankrot firmám v Ústeckém kraji, kde na 10 tisíc podniků připadlo 25 bankrotů. V Jihomoravském kraji to bylo 24 bankrotů, v Moravskoslezském kraji 20 bankrotů a v Praze 19 bankrotů. Nejnižší riziko bankrotu vykázal kraj Vysočina s 9 bankroty na 10 tisíc aktivních subjektů. Ve Středočeském, Zlínském, Jihočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji to bylo shodně 10 bankrotů.
Nejvíce bankrotů bylo v odvětví obchodu
Z jednotlivých odvětví soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily nejvíce bankrotů stejně jako v předchozích obdobích v obchodu (166), ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu (121). V oborech nakládání s nemovitostmi a stavebnictví zbankrotovalo shodně 99 společností.
Oproti předchozímu období se počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil ve stavebnictví (o 25 %), dále ve zpracovatelském průmyslu (o 14 %) a v dopravě (o 12 %). V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 31 %, v profesních, vědeckých a technických činnostech o 12 % a v zemědělství o 4 %.
Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo 26 bankrotů na 10 tisíc subjektů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 20 bankrotů a ve stavebnictví 19 bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázalo odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti se 3 bankroty. Jen o něco vyšší byla míra bankrotů v odvětvích zdravotní a sociální péče a informační a komunikační činnosti.
