Praha, 29. května 2025 – Růst příjmů obcí v loňském roce výrazně zpomalil. Meziročně se zvýšily o 4 % na 366,6 mld. Kč. V letech 2022 a 2023 přitom rostly o více než jednu desetinu ročně. K nižší dynamice příjmů přispělo nejen snížení jejich podílu na sdílených daní, jejichž výnos poklesl o 3,2 mld. Kč, ale i pokles objemu neinvestičních dotací o 1,5 mld. Kč. Tento pokles kompenzoval víceméně jednorázový vzestup příjmů z daně z nemovitosti, a to o 9,4 mld. Kč. I tak rostly celkové příjmy obcí v loňském roce rychleji než příjmy státního rozpočtu (+ 2,7 %). Výdaje obcí v roce 2024 vykázaly téměř dvojnásobnou dynamiku oproti příjmům, přesto skončilo hospodaření obcí přebytem, a to ve výši 18,2 mld. Kč. Obce tak nevyužily 5 % svých disponibilních příjmů, o rok dříve to bylo 8 %. Je potěšitelné, že o růst výdajů se zasloužily zejména kapitálové výdaje, které se meziročně zvedly o 11 %. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.
„Přestože se v minulém roce výrazně snížila dynamika daňových příjmů, dokázaly obce zvýšit objem peněz na svých bankovních účtech, a to o 8 %. Jejich úspory rostly dvakrát rychleji než jejich příjmy. Na jednoho obyvatele všech obcí kromě Prahy v průměru připadlo 22 809 Kč na bankovních účtech obcí, o rok dříve to bylo 21 192 Kč,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Obce loni zvýšily objem peněz na svých kontech o více než 16 miliard Kč na 217 miliard Kč. Na bankovních účtech tak měly částku, která odpovídala 59 % jejich celoročních příjmů. Míra úspor obcí se postupně zvyšuje, například v roce 2022 to bylo 56 %.
Obcím rostou úspory na jejich bankovních účtech dlouhodobě a rychleji než jejich příjmy. Mezi lety 2019 a 2024 se úspory obcí zvýšily téměř o 80 miliard Kč, což je růst o 57 % za pět let. Ve stejném období se jejich celkové příjmy zvedly o 38 %. Na rozdíl od úspor obcí se jejich dluh snižuje. Koncem loňského roku mělo dluh pouze 39 % obcí. Na jednoho obyvatele obcí s dluhem připadlo 8 079 Kč dlužné částky.
Klesly příjmy z některých daní
Daňové příjmy obcí ovlivnilo nejen snížení podílu obcí na sdílených daních v rámci rozpočtového určení daní, ale i výrazný pokles výnosu daně z příjmů právnických osob. Ten se meziročně snížil o 6,3 miliardy, resp. o 11 %. „Na vině“ je skutečnost, že v roce 2023 se příjem z této daně meziročně zvýšil o třetinu. Mírný pokles zaznamenala i daň z přidané hodnoty, a to o půl miliardy.
Ze sdílených daní se meziročně zvýšil (o 8 %) pouze výnos z daně z příjmu fyzických osob (DPFO). Obce meziročně získaly o 3,6 miliardy Kč více. „V roce 2024 došlo k některým změnám v daních, rušily se například daňové slevy nebo se zvýšil minimální vyměřovací základ pro OSVČ. Hlubšímu poklesu daňových příjmů obcí zabránilo zvýšení daně z nemovitých věcí o 9,4 miliardy, resp. o 85 %. Celkově daňové příjmy obcí meziročně vzrostly jen o 2 %, zatímco v roce 2023 se zvýšily o 14 %. Daňové příjmy jsou pro obce důležité, tvoří více než dvě třetiny všech příjmů obcí,“ doplňuje Věra Kameníčková. Daňové příjmy státu loni rostly o 2,8 %, tedy rychleji než daňové příjmy obcí.
Objem investičních dotací se meziročně zvýšil o 9 % na 23,4 miliardy Kč, což je výrazně rychlejší růst než v roce 2023. Stát, resp. kraje, tak obcím pomohly investovat do rozvoje obecní infrastruktury o 10,5 mld. Kč více než před rokem, celkem dostaly 123,1 miliardy Kč. Na financování investic se výrazně podílel provozní přebytek ve výši 91,7 miliardy Kč a 8,1 miliardy Kč z kapitálových příjmů. Obce však do svého rozvoje investovaly o 18 miliard méně, než činil souhrn provozního přebytku, investičních dotací a kapitálových příjmů. Objem investic ve výši 104,8 miliardy Kč byl o více než 10 miliard Kč vyšší než v roce 2023. Na meziročním přírůstku celkových příjmů obcí v částce 14,3 mld. Kč se více než polovinou podílely nedaňové příjmy (vyrovnání klientů Sberbank).
Rating obcí
Společnost CRIF každoročně hodnotí ekonomický stav obcí pomocí ukazatele iRating. Na nejvyšší ratingový stupeň A v roce 2024 dosáhlo 1 774 obcí, což je 28 % z celkového počtu. Dalších 60 % obcí spadá do hodnocení B+, B a B-. Pouze jedno procento, tedy 64 obcí, dostalo nejhorší hodnocení C-. Největší podíl mezi obcemi s nejvyšším ratingem A tvoří obce do 199 obyvatel (35 %), druhý nejvyšší podíl loni tvořily obce s 200 až 499 obyvateli (30 %). Nejlepší průměrný rating mají nejmenší obce, nejhorší obce s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999. Meziročně se průměrný rating zlepšil u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 a od 1 000 do 4 999. V podstatě stejný zůstal u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 a ve zbývajících velikostních kategoriích se zhoršil.
