BRKI, NRKI: Zadlužení Čechů přesáhlo 3,1 bilionu korun. Úvěry na bydlení nejhůře splácejí klienti na Karlovarsku, krátkodobé úvěry klienti v Ústeckém kraji

• Objem dluhu obyvatel na konci druhého čtvrtletí dosáhl 3,14 bilionu korun.
• Zadlužení obyvatel meziročně vzrostlo o 365,5 miliardy korun, tedy o více než 13 %.
• Největší podíl obyvatel s úvěrem na bydlení je ve Středočeském kraji, úvěr má 11,5 % jeho obyvatel
• Největší podíl obyvatel s krátkodobým úvěrem je v Karlovarském kraji, tento typ úvěru tady má každý čtvrtý člověk
• Své úvěry na bydlení nesplácí 1,55 % klientů v Karlovarském kraji, což je nejvyšší podíl v rámci ČR
• Největší podíl klientů s nespláceným krátkodobým úvěrem je v Ústeckém kraji, kde nesplácí každý desátý klient

Celkové zadlužení obyvatelstva dosáhlo na konci druhého čtvrtletí tohoto roku objemu 3,14 bilionu korun. Z toho připadlo 2,61 bilionu korun na dlouhodobý dluh a 526,2 miliard na krátkodobý. Největší podíl obyvatel s dlouhodobým úvěrem na bydlení je ve Středočeském kraji, kde má takový úvěr 11,5 % obyvatel kraje. V krátkodobých úvěrech pak vedou obyvatelé Karlovarského kraje, úvěr na spotřebu jich má 25,2 %.

Největší průměrnou částku dluhu na bydlení má dlouhodobě Praha, kde průměrný klient dluží 4,033 milionu korun v rámci hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření, s odstupem pak následuje Středočeský kraj, kde je průměrná částka 2,63 milionu korun. Největší průměrná částka krátkodobého dluhu je v kraji Vysočina, kde činí 250 tisíc korun, a jen těsně druhý je znovu Středočeský kraj s průměrnou hodnotou dluhu 248,6 tisíce korun.

Lidí, kteří nesplácí své závazky je stále méně

Ohrožených klientů s dlouhodobým dluhem bylo ke konci druhého čtvrtletí v celé České republice celkem 10 318, což je o 14,6 % méně než za stejné období loňského roku. Objem ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně klesl o 20,2 % na 5,3 miliardy korun. V případě krátkodobých úvěrů se počet ohrožených klientů meziročně snížil na 172 761 osob, tedy o 4,1 % a objem klesl o 1,2 % na 22,2 miliardy korun. Zatímco své dlouhodobé závazky nesplácelo pouze 0,9 % dlužníků, v případě krátkodobých úvěrů to bylo přibližně 7,6 %.

„Naše statistiky ukazují, že je dlouhodobě nízký podíl klientů, kteří nesplácejí úvěry na bydlení, tedy hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření. Napříč jednotlivými kraji evidujeme tento podíl pouze v rozmezí půl procenta až 1,5 procenta klientů. Důvod je jednoduchý, nikdo nechce v případě nesplácení úvěru přijít o bydlení,“ uvádí Jiří Rajl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI). „Výrazně větší výkyvy jsou u krátkodobých spotřebních úvěrů, kde se podíl klientů s ohroženým dluhem pohybuje mezi zhruba šesti až deseti procenty. V žebříčku počtu nespolehlivých klientů vede Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, na čemž se podílí složitá ekonomická situace obyvatel těchto krajů,“ doplňuje Jiří Rajl.

Své dlouhodobé úvěry nejzodpovědněji splácejí klienti v Praze (jen 0,55 % klientů s ohroženým úvěrem) a Středočeském kraji (0,74 %). Ve splácení krátkodobých úvěrů jsou pak nejzodpovědnější dlužníci v Praze (nesplácí jich 5,73 %) a ve Zlínském kraji (nesplácí 6,02 %).

Barometr úvěrového trhu k 30. 6. 2022.