Počet lidí s úvěrem na bydlení byl koncem roku 2019 nejnižší za posledních 5 let

Počet lidí s úvěrem na bydlení byl koncem roku 2019 nejnižší za posledních 5 let

Zároveň vzrostl počet lidí, kteří kombinují úvěr na bydlení s úvěry na spotřebu. Dluh obyvatel ČR evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosahoval ke konci roku 2019 celkem 2,45 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 134,9 miliardy, tedy o 5,8 %. Růst celkového zadlužení obyvatel byl loni nejnižší od roku 2015, a to především kvůli zpomalování trhu s úvěry na bydlení. Počet lidí s úvěrem na bydlení se meziročně snížil o 12 tisíc a počet úvěrových smluv o 15 tisíc. Za poklesem stojí klesající zájem o úvěry ze stavebního spoření, u kterých došlo meziročně k poklesu o 31 tisíc klientů. Za poslední 4 roky se počet klientů s úvěrem ze stavebního spoření snížil o 130 tisíc, zatímco počet lidí s hypotékou vzrostl o 137 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

V roce 2019 zároveň došlo k dalšímu snížení objemu nespláceného dluhu. Ten dosahoval koncem roku 30,8 miliardy korun, o 3,7 miliardy méně než o rok dříve. Podstatně se snížil také počet lidí, kteří měli problémy se splácením svých úvěrů. Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření nesplácelo 16 301 lidí, o 21 % méně než před rokem. Úvěry na spotřebu nesplácelo 208 tisíc lidí, o 18 % méně než koncem roku 2018.

Trh s úvěry na bydlení rostl nejpomaleji za 4 roky, počet lidí s hypotékami a úvěry ze stavebního spoření byl nejnižší za 5 let

Nižší růst celkového dluhu obyvatel úzce souvisí s pomalejším růstem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Ten tvoří 80 % veškerého dluhu obyvatel České republiky a koncem roku 2019 dosahoval 1,95 bilionu korun. Meziročně tak vzrostl o 103,3 miliardy, tedy o 5,6 %, což je nejnižší přírůstek od konce roku 2015. „Růst dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření byl nejrychlejší před dvěma lety, konkrétně ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2017, kdy se meziročně zvýšil téměř o desetinu. Od té doby růst postupně zpomaluje,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Koncem roku 2019 mělo hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření 1,11 milionu lidí, o 12 tisíc (1,1 %) méně než koncem roku 2018. Jde tak o první meziroční pokles počtu klientů s úvěrem na bydlení od konce roku 2015 a nejnižší počet od konce roku 2014. „Počet lidí s úvěrem na bydlení byl v posledních letech poměrně stabilní a každým rokem o několik tisíc lidí rostl. Na konci roku 2018 jsme zaznamenali vůbec největší počet klientů, a to 1,12 milionu. I když se meziroční pokles o 12 tisíc klientů může zdát jako nevýznamný, je to poprvé, kdy se jejich počet meziročně snížil. Za poklesem přitom stojí hlavně snižující se zájem o úvěry ze stavebního spoření,“ říká Lenka Novotná.

Počet hypoték v posledních 4 letech vzrostl o čtvrtinu, naopak počet úvěrů ze stavebního spoření klesl o pětinu

Zatímco počet lidí s úvěrem na bydlení se v posledních čtyřech letech příliš nezměnil, obliba úvěrových nástrojů, které lidé používají, se změnila výrazně. Na konci roku 2015 mělo 580 tisíc lidí hypoteční úvěr a 607 tisíc lidí úvěr ze stavebního spoření. Na konci roku 2019 dosáhl počet lidí s hypotékou 718 tisíc, zatímco počet lidí s úvěrem ze stavebního spoření klesl na 497 tisíc. Počet lidí s hypotečním úvěrem tedy vzrostl o 24 % (o 137 tisíc), zatímco počet osob s úvěrem ze stavebního spoření klesl o 21 % (o 130 tisíc).

Počet lidí s dluhem na spotřebu byl nejvyšší za posledních 5 let

Objem dluhu, který není vázaný na bydlení a kam tedy spadají především spotřebitelské úvěry, dosáhl na konci roku 2019 výše 498 miliard korun, o 31,5 miliardy korun (6,8 %) více než na konci roku 2018.

Počet lidí s dluhem na spotřebu se meziročně zvýšil o 72 tisíc (3 %) na 2,46 milionu a byl vůbec nejvyšší od konce roku 2014, tedy za posledních 5 let. „V uplynulém roce jsme zaznamenali jak růst počtu lidí, kteří mají pouze dluh na spotřebu, tak počtu lidí, kteří mají souběžně úvěr na bydlení a na spotřebu. Naopak počet lidí, kteří mají pouze úvěr na bydlení, klesl. Určitá část klientů využila k financování bydlení nejen hypotéku či úvěr ze stavebního spoření, ale vypomohla si i krátkodobým úvěrem, který však pro tento typ financování není úplně vhodný a může pro dlužníky v budoucnu v této kombinaci představovat riziko,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí, kteří nesplácí své úvěry, se rekordně snížil

Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující řádné splátky úvěru nebo který byl zesplatněn, dosahoval na konci roku 2019 celkem 30,8 miliardy korun. Meziročně se tak snížil o 3,7 miliardy, respektive o 10,6 %. Jeho pokles tak oproti minulým letům mírně zpomalil. Objem nespláceného dluhu na spotřebu dosahoval 22,3 miliardy korun, meziročně o 2,1 miliardy korun (8,7 %) méně. Objem nespláceného dluhu určeného na bydlení dosahoval 8,4 miliardy korun a meziročně se snížil o 1,5 miliardy, tedy o 15,4 %.

Ještě výrazněji než objem nespláceného dluhu klesal počet lidí, kteří nebyli schopni své finanční závazky řádně splácet. Úvěry na bydlení nesplácelo 16 301 lidí, o 4 368 (21 %) méně než koncem roku 2018. To je nejrychlejší meziroční pokles počtu nesplácejících lidí za posledních 5 let.

Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na spotřebu, dosáhl na konci minulého roku 207 685. To je o 45 094 lidí méně než koncem roku 2018 a pokles o necelých 18 %. „Vývoj platební morálky u klientů s dluhy na spotřebu byl v uplynulých letech výrazně odlišný od vývoje u úvěrů na bydlení, kde v posledních 4 letech zaznamenáváme nepřetržitý pokles počtu nesplácejících klientů, který přitom stále zrychluje. U úvěrů na spotřebu počet klientů v problémech ještě v roce 2016 rostl, v roce 2017 začal stagnovat a teprve v průběhu roku 2018 začal jejich počet klesat,“ říká Jiří Rajl s tím, že meziroční pokles počtu nesplácejících klientů byl u úvěrů na spotřebu nejrychlejší ve druhém a třetím čtvrtletí 2019, kdy dosahoval 22 %.

Barometr úvěrového trhu 4Q 2019.