Počet lidí, kteří nesplácejí své dluhy na spotřebu, se během roku snížil o pětinu

Počet lidí, kteří nesplácejí své dluhy na spotřebu, se během roku snížil o pětinu

Celkový objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci druhého čtvrtletí tohoto roku 2,38 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 148,7 miliardy. Objem nespláceného dluhu naopak klesl o 5,5 miliardy na 31,4 miliardy korun. Počet lidí, kteří měli problém se splácením svých dluhů na spotřebu, se meziročně snížil o 61 tisíc na 215 tisíc klientů. Počet lidí, kteří nespláceli úvěry určené na bydlení, dosahoval 18 571. Jejich počet se meziročně snížil o 4 tisíce. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí, kteří nesplácejí své dluhy určené primárně na spotřebu, se ve větší míře snižuje zejména v posledních třech čtvrtletích. Na konci druhého čtvrtletí letošního roku bylo těchto lidí o pětinu méně než o rok dříve a téměř o třetinu méně než před třemi lety, kdy jejich počet dosahoval s 312 tisíci vrcholu. Na konci druhého čtvrtletí došlo také k dalšímu poklesu počtu lidí, kteří nespláceli své dluhy z hypoték a stavebního spoření. Jejich počet se meziročně snížil o 18 % a druhé čtvrtletí v řadě se držel pod 20 tisíci.

„Počet lidí, kteří nesplácejí své dluhy z hypoték a stavebního spoření, klesá na rozdíl od dluhů určených na spotřebu v posledních letech pravidelně, a to tempem 14-18 % ročně. Díky tomu se jejich počet během posledních tří let snížil dokonce o 42 %. Své dluhy na bydlení v současnosti není schopno splácet pouze 1,7 % klientů, což je nebývale nízký údaj,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že nejrizikovějšími klienty jsou z pohledu nesplácení úvěrů na bydlení lidé do 24 let a lidé starší 55 let.

Zadlužení obyvatel roste, nesplácená částka naopak klesá

Spolu s klesajícím počtem lidí, kteří nejsou schopni splácet své dluhy, se zároveň snižuje výše ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné splátky úvěru nebo který byl zesplatněn. Jeho objem se na konci druhého čtvrtletí snížil o 15 % na 31,4 miliardy korun. Současně se opět zvýšilo celkové zadlužení obyvatel, a to o 6,7 % na 2,38 bilionu korun.

„Jedná se o dlouhodobý trend, který je výsledkem dvou hlavních faktorů. Rekordně nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy umožňují lidem půjčovat si stále vyšší částky a ty zároveň řádně splácet. Druhým faktorem je potom zodpovědný přístup bank a dalších finančních institucí, které při poskytování úvěrů pečlivě zvažují možná rizika jejich budoucího nesplácení,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Díky tomu se nyní podíl nespláceného dluhu pohybuje na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco u úvěrů určených na spotřebu není řádně spláceno 4,6 % dluhu, u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření jde pouze o 0,5 % dlužné částky.

Počet lidí s hypotékami a úvěry ze stavebního spoření klesá, počet smluv roste

Objem dluhu určeného na bydlení se meziročně zvýšil o 122,7 miliardy na 1,9 bilionu korun. Meziročně šlo o nárůst o 6,7 %. A to i přesto, že počet lidí, kteří měli sjednanou hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření, se na konci druhého čtvrtletí meziročně snížil o 5 tisíc na 1,11 milionu klientů. Počet smluv k těmto úvěrům se však naopak zvýšil o necelé 2 tisíce a dosahoval 1,38 milionu otevřených smluv. Na jedné straně tedy mírně klesá počet lidí s úvěrem na bydlení, na druhé straně roste průměrný počet smluv na klienta. Zároveň se zvýšila průměrná částka na jednu otevřenou smlouvu, konkrétně o 87 tisíc na 1,37 milionu korun.

Počet lidí s úvěrem na spotřebu roste, počet smluv naopak klesá

Opačný trend zaznamenávají krátkodobé úvěry, které jsou primárně určené na spotřebu. Počet klientů s tímto typem úvěru meziročně vzrostl téměř o 28 tisíc na 2,43 milionu. Celkový počet smluv se však snížil o 4 tisíce, tedy o 0,1 %. Podobně jako před rokem tak měli lidé otevřeno celkem 4,37 milionu krátkodobých úvěrových smluv.

Celková částka krátkodobého dluhu se zvýšila o 26,1 miliardy korun na 482,8 miliardy, tedy o 5,7 %. Průměrná částka na jednu otevřenou smlouvu vzrostla o 6 tisíc na téměř 111 tisíc korun.

Barometr úvěrového trhu 2Q 2019.