Trh s hypotékami ochlazuje, počet lidí s úvěrem na bydlení klesá

Počet lidí, kteří nezvládají splácet úvěry na bydlení, klesl za uplynulých 5 let na polovinu. Celkový objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku 2,41 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 143,7 miliardy. Z toho 117,6 miliardy činil nárůst dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, a to přesto, že trh s hypotékami postupně ochlazuje. Růst objemu nových hypotečních úvěrů zpomaluje a počet lidí s úvěrem na bydlení se meziročně dokonce snížil téměř o 9 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Zatímco v minulém roce vzrostl ve třetím čtvrtletí objem dluhu z hypotečních úvěrů mezičtvrtletně o 33 miliard korun, letos šlo pouze o 19 miliard. Růst tohoto segmentu se tak meziročně snížil o 42 %. Zároveň došlo ke snížení počtu lidí s hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření, meziročně o 8,7 tisíce. „Počet lidí, kteří mají pouze úvěry na bydlení a nemají k tomu žádný další úvěr, se meziročně snížil dokonce o 23 tisíc. Naopak roste počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení a zároveň čerpají ještě nějaký další typ úvěru. To může indikovat, že v některých regionech lidé doplňují své hypoteční úvěry jinými úvěry,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že letošní výsledek trhu s úvěry na bydlení může ještě pozitivně ovlivnit vývoj v průběhu 4. čtvrtletí.

Počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry, klesá rekordním tempem

Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu z úvěrů, u kterých nebyly zaplaceny tři po sobě následující řádné splátky nebo které byly zesplatněny, klesl o 5,3 miliardy na 31,2 miliardy korun. Počet lidí, kteří měli problém se splácením svých dluhů na spotřebu, se meziročně snížil o 60 tisíc na 211 tisíc klientů a počet lidí, kteří nespláceli úvěry určené na bydlení, dosahoval 17 837, což představuje meziroční pokles o 4,4 tisíce.

„Počet lidí, kteří nezvládají splácet hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, klesá už 14 čtvrtletí v řadě. Výraznější zrychlení tohoto poklesu jsme zaznamenali začátkem roku 2017, kdy začal pravidelně klesat meziročně o více než 10 %. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku se jejich počet snížil meziročně dokonce o pětinu. Za posledních 5 let se tak počet lidí, kteří nezvládali splácet úvěry na bydlení, snížil o celou polovinu, což je výrazný úspěch,“ říká Lenka Novotná.

Klesá také počet těch, kteří nejsou schopní splácet své úvěry na spotřebu. Meziročně se počet těchto klientů snížil o 22 %, tedy o 60 tisíc. „Předpokládáme, že pokles počtu lidí, kteří nesplácí své krátkodobé úvěry, může ještě nějakou dobu pokračovat, ovšem velký prostor pro další snižování není. Zastavení tohoto trendu indikuje objem ohroženého dluhu, který stále klesá, ale pomaleji než dříve,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Nejrizikovějšími klienty jsou mladí lidé do 24 let

Nejrizikovějšími klienty jsou pro banky a ostatní finanční instituce obecně mladí lidé do 24 let, naopak nejlepšími klienty, z pohledu schopnosti splácet své závazky, bývají třicátníci a čtyřicátníci. Situace se přitom liší podle toho, zda se jedná o úvěry na bydlení, nebo o úvěry na spotřebu.

„U úvěrů na spotřebu jsou mladí lidé jednoznačně nejrizikovější skupinou. Jeden nebo více svých úvěrů na spotřebu řádně nesplácí necelých 15 % klientů do 24 let a celková nesplácená částka dosahuje 6 % celkového dluhu této věkové skupiny,“ říká Jiří Rajl.

U úvěrů na bydlení je potom situace o něco komplikovanější. Mladí lidé do 24 let mají sice v rámci věkových skupin nejvyšší míru delikvence – své úvěry nesplácí 3 % z nich – ale podíl nespláceného dluhu u nich není tak vysoký jako u jiných věkových skupin. Lidé do 24 let nesplácejí 0,67 % objemu dluhu na bydlení, u lidí mezi 45 a 54 lety činí objem nespláceného dluhu 0,69 % a u lidí nad 55 let dosahuje dokonce 1,5 % celkového dluhu.

Barometr úvěrového trhu 3Q 2019.