Registry

Lidé v ČR už dluží více než dva biliony korun

Pokračuje zájem o úvěry na bydlení, zatímco počet lidí s dluhem na spotřebu klesá. Celkový dluh obyvatel přesáhl na konci prvního čtvrtletí letošního roku poprvé v historii výši dvou bilionů korun a meziročně tak vzrostl o 162 miliard korun. Naopak výše dluhu ohroženého nesplácením se meziročně snížila o 6 miliard na celkových 41 miliard korun. Podíl ohroženého dluhu tak klesl na pouhá 2 % z celkového dluhu. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Objem dlouhodobého dluhu, tedy dluhu určeného na bydlení, dosáhl výše 1,6 bilionu korun a meziročně vzrostl o 139 miliard, resp. o 9,6 %. Dluh určený na bydlení se tak na celkovém dluhu podílel téměř 80 %. Zbylá přibližně pětina, konkrétně 412 miliard korun, připadala na krátkodobý dluh, který je primárně určen na spotřebu. Výše krátkodobého dluhu přitom rostla pomaleji, když se meziročně zvýšila o 23 miliard, resp. o 5,8 %. Celkový objem dluhu obyvatel meziročně vzrostl o 8,8 %. „V prvním čtvrtletí tohoto roku pokračoval trend vysokého zájmu o úvěry na bydlení. Kromě dobré ekonomické situace a nízkých úrokových sazeb tento zájem přičítáme také tomu, že lidé byli ovlivněni informacemi o blížícím se zpřísnění podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů a snažili se sjednat si své úvěry ještě před začátkem platnosti aktuálního doporučení ČNB o omezení poskytování hypoték v pásmu od 80 % hodnoty nemovitosti výše,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

I když objem celkového dluhu meziročně výrazně vzrostl, počet klientů s dluhem se meziročně snížil o 27 tisíc na 3,03 milionu klientů. Za úbytkem stojí především meziroční pokles klientů s krátkodobým dluhem o 35 tisíc na celkových 2,42 milionu. Počet klientů s dlouhodobým dluhem naopak o 5 tisíc vzrostl a dosahoval tak 1,12 milionu klientů. Podobný vývoj zaznamenal i počet otevřených smluv v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací. U krátkodobého dluhu počet smluv meziročně klesl o 140 tisíc na 4,42 milionu smluv, zatímco u dlouhodobého dluhu se jejich počet meziročně zvýšil o 25 tisíc na 1,36 milionu smluv.

Podíl nespláceného dluhu klesl na pouhá 2 procenta z jeho objemu

Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, na kterém nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky nebo došlo k jeho zesplatnění, meziročně klesl o 6,3 miliardy korun, resp. o 13 % na 41 miliard korun. Výše ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně klesla o 2,3 miliardy, resp. o 14,3 % na 13,9 miliardy korun. Objem ohroženého krátkodobého dluhu se potom snížil o 4 miliardy, resp. o 13 % na 27,1 miliardy korun. Celkový podíl ohroženého dluhu se tak snížil na pouhá dvě procenta. „Takto výrazný pokles ohroženého dluhu při současném nárůstu objemu celkového dluhu je velmi pozitivním trendem. Podíl ohroženého dluhu na celkovém dluhu je v posledních letech nejnižší. Dvouprocentní podíl ohroženého dluhu je velmi nízký i v rámci Evropy a ukazuje tak, že bankovní a finanční instituce v České republice jsou i přes rostoucí objemy poskytovaných úvěrů velmi konzervativní a nepouští se do poskytování rizikových úvěrů,“ dodává Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

V prvním čtvrtletí 2017 také meziročně poklesl počet lidí s ohroženým dluhem. U dlouhodobého dluhu se jejich počet meziročně snížil o desetinu, tedy o více než tři tisíce na 28 634 lidí. U krátkodobého dluhu se počet lidí s ohroženým dluhem snížil o 14 tisíc na 291 215 lidí, což znamená meziroční pokles o 4,6 %. Snížila se také částka na klienta s ohroženým dluhem. U dluhu na bydlení se průměrná ohrožená částka snížila o 23 tisíc na 487 tisíc korun, zatímco u krátkodobého dluhu se meziročně snížil v průměru o 9 tisíc na 93 tisíc korun na jednoho klienta s ohroženým dluhem.