Rating obcí

​Rating může být výsledkem buď automatizovaného přístupu, nebo expertního posouzení. V prvním případě je hodnocení založeno na modelových či bodovacích přístupech a hodnocení lze provést poměrně rychle a pro velkou skupinu subjektů najednou. Podkladem jsou údaje o minulém vývoji a hodnotitel do průběhu výpočtu ratingu nijak nezasahuje. Expertní posouzení je založeno na hlubším hodnocení daného subjektu a hodnotitel při něm bere v úvahu specifika hodnoceného subjektu, a to i ta, která se obtížně kvantifikují. Tento proces trvá déle a je samozřejmě finančně náročnější. 

Systém iRating pro hodnocení obcí, který je zde použit, vychází z veřejně dostupných údajů o podmínkách, za jakých obce hospodaří, a tudíž umožňuje vyhodnotit velké množství obcí v relativně krátkém čase.

Přidělení jednoho z ratingových stupňů obcí z odstupňované škály sedmi stupňů (nejlepší je A+ a nejhorší C-) závisí na vyhodnocení 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů. K nejdůležitějším finančním ukazatelům patří dluh, a to jak v přepočtu na obyvatele, tak ve vztahu k hodnotě pasiv, saldo rozpočtu, zejména běžných příjmů a výdajů, výše dluhové služby, vypovídající o schopnosti obce splácet půjčky, a likvidita odrážející schopnost obce dostát svým závazkům. Do skupiny nefinančních ukazatelů se řadí základní informace o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věková skladba obyvatel, která ovlivňuje řadu výdajů obce.

Proč je znalost ratingu obce důležitá? Původní smyslem ratingu bylo přinést věřiteli základní informaci o finanční situaci dlužníka, a tím nastavit podmínky dluhu tak, aby se minimalizovalo riziko nesplacení půjčky. Časem se rating stal i ukazatelem pro souhrnné hodnocení obcí. Může přinést významnou informaci nejen věřitelům, ale i obyvatelům obce, o tom, jak s obecními penězi hospodaří jimi zvolení zastupitelé, dále také poskytovatelům dotací, či podnikatelům, kteří s obcí hodlají spolupracovat či ji poskytnout své výrobky a služby. I jim může znalost toho, jak je na tom obec, pomoci při rozhodování tak, aby minimalizovali riziko, že obec svým závazkům nedostojí včas a řádně.

Internetový rating si může pořídit nejen starosta a zastupitelé, ale řada dalších zájemců. Jeho výpočet je nezávislý na spolupráci s obcí, nevyžaduje žádné dodatečné informace nad rámec těch, které jsou veřejně dostupné. Přiřazení konkrétního ratingového stupně doplňuje i výčet silných a slabých stránek obecního hospodaření. Může být tudíž i námětem, jak nakládání s penězi v rozpočtu obce zlepšit a případně předejít finančním obtížím v budoucnosti.

Špatná finanční situace obce může vést až k obstavení jejích účtů, k nedobrovolnému prodeji obecního majetku (s mnohem nižším výnosem, než když se obec k prodeji rozhoduje podle situace na trhu), či k výraznému omezení poskytovaných služeb obyvatelstvu. Přitom tato situace nemusí být jen důsledkem protiprávního jednání, ale např. i špatného odhadu situace na trhu, volby nevhodného partnera pro investiční projekt, či přecenění schopností a možností obce.

Riziko selhání obce může pramenit z několika faktorů. Některé platí obecně, některé jsou výsledkem podmínek, ve kterých české obce fungují. České obce se vyznačují poměrně vysokým podílem kapitálových výdajů na celkových. Naprostá většina těchto projektů neumožňuje splatit půjčku, spojenou s jejich financováním, výnosy z projektů. Spíše naopak, tyto investice zatíží budoucí výdaje obce vyššími provozními náklady. Jejich splacení se pak uskuteční na úkor jiných výdajů obce. To platí i pro projekty spolufinancované z evropských fondů. 

Dalším faktorem je skutečnost, že české obce mají velmi limitovaný prostor pro zvýšení svých příjmů, třeba na splacení dluhu. Naprostou většinu příjmů získává obec v rámci rozpočtového určení daní a v podobě dotací. Jediným zdrojem dodatečných příjmů může být jen zvýšení sazby daně z nemovitosti, prodej majetku, či zvýšení příjmů z vlastní činnosti. A to nejsou zdroje slibující výrazné zvýšení příjmů. Z toho vyplývá, že obec musí být velmi obezřetná při přijetí půjčky s ohledem na budoucí možnosti jejího řádného splácení.

V neposlední řadě hraje roli i poměrně velký počet malých a velmi malých obcí. Malé obce jsou vesměs zranitelnější při splácení dluhu než obce velké. Objem jejich rozpočtu se může i meziročně výrazně měnit, což znesnadňuje nastavení vhodných parametrů splácení půjčky. Patrně by se našly i další okolnosti, které znalost toho, jak na tom obec je, činí užitečnou.    

Podívejme se nyní, jak na tom obce ve svém souhrnu jsou. Vývoj ratingového hodnocení v posledních pěti letech zobrazuje graf 1. Ukazuje rozložení obcí podle přiděleného ratingového stupně v letech 2008 až 2012. 

Graf 1: Vývoj iRatingu obcí 



Pramen: ÚFIS, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Zdroj: Obec & finance, 17. 2. 2014, Strana: 22, Autor: Věra Kameníčková

Celý článek naleznete zde.