Význam pozitivních registrů v době finanční krize roste

Riziko na obou stranách

Jedním z hlavních důvodů pro vznik úvěrových registrů ve světě byla a je informační nerovnováha na úvěrových trzích, která ohrožuje jak finanční instituce, tak i jejich klienty. Finanční instituce například dříve musely při posuzování rizik žadatelů o úvěr spoléhat na to, že jim klient sdělí všechny své dosavadní finanční závazky. Nutno dodat, že některé finanční subjekty se tak dokonce chovají dodnes.
Na druhou stranu však finančně nevzdělaný klient může být při sjednávání úvěrových podmínek zcela odkázán na důvěru ve zvolenou finanční instituci, která nemusí mít vždy zájem o objektivní zhodnocení jeho rizik, ale namísto toho jí může jít například jen o prodej zvoleného úvěrového produktu klientovi.
Tato informační nerovnováha stavějící na důvěře přispěla v minulosti k několika závažným ekonomickým výkyvům a stojí v pozadí i současné finanční krize. Ne nadarmo se často také nazývá „krizí důvěry“ – obecně totiž platí, že bez spolehlivých informací důvěru budovat nelze. V novodobé ekonomické historii České republiky se zatím jedná o jeden z prvních vážnějších výkyvů ekonomického cyklu, ale ve světě nejde rozhodně o případ ojedinělý.

Sedm „kreditek“ na osobu

Například v devadesátých letech minulého století procházely obdobnými úvěrovými krizemi rozvojové asijské ekonomiky jako Taiwan, Hong-Kong nebo Jižní Korea. Tyto krize byly způsobeny především nezodpovědným přístupem finančních institucí k poskytování úvěrů spojeným s nedostatkem relevantních informací o dlužnících.
Hlavním tahounem úvěrových trhů v retailovém segmentu tehdy byly kreditní karty a finanční instituce měly k dispozici pouze negativní úvěrové registry. Tedy databáze neplatičů, které poskytují pouze informace o prohřešcích se splácením, ale celkový pohled na zadluženost klientů neumožňují. Výsledkem bylo, že například v Hong-Kongu měl průměrný zbankrotovaný občan v době selhání sedm vydaných kreditních karet a dlužil na nezajištěných úvěrech v průměru více než čtyřicetinásobek svého měsíčního příjmu.
Reakcí finančního trhu bylo zavedení reportování i pozitivních dat do úvěrových registrů, čímž se otázka odpovědnosti při zadlužování obyvatelstva přenesla z čistě spotřebitelů i na finanční instituce. Poskytovatelé úvěrů, kteří doposud nebyli členy, se jimi rychle stali a zařadili dotazování se na pozitivní informace v registru jako nezbytnou součást svých schvalovacích procesů.

Odmítají se i lidé bez prohřešků

Proč asijské finanční instituce k tomuto kroku přistoupily? Důvody jsou zřejmé. Negativní registry pouze evidovaly klienty s nějakými prohřešky se splácením, ale klienty platící řádně, avšak například s rapidně narůstajícími závazky, odhalit neuměly. Kontrolu nad celkovou zadlužeností klientů dala finančním institucím až možnost dotazovat se do pozitivních registrů, které evidují celou historii splácení klienta a poskytují i komplexní přehled všech jeho závazků.
Přínosy pozitivních úvěrových registrů jsou patrné i z několika příkladů z České republiky. V posledních letech, kdy se čeští uživatelé pozitivních úvěrových registrů s nimi naučili lépe pracovat a více tak využívat jejich výhod, dochází například k situacím, kdy téměř pětina odmítnutých žadatelů o úvěr neměla doposud žádný negativní záznam v registru. Dochází tedy k zamítnutí například z důvodu aktuálního nebo budoucího hrozícího předlužení. S využitím pouze negativních dat z registru by tito klienti pravděpodobně úvěry dostali, čímž by se mohli dostat do nemalých problémů.
Pozitivní vývoj lze v poslední době vysledovat i v kvalitě portfolia klientů. Klienti, na které se členové pozitivních registrů dotazují, vykazují například až o deset procent nižší podíl případů, kdy došlo k prodlení se splácením, než klienti, na které se uživatelé registrů nedotazují. Jinými slovy, pozitivní registry způsobují, že úvěry jsou poskytovány klientům s větší schopností své budoucí závazky splácet.

Pozitivní vliv na úroky i HDP

Kromě toho, že pozitivní úvěrové registry pomáhají chránit finanční instituce i jejich klienty před riziky předlužení, mají na finanční trhy i další pozitivní vlivy. Díky nim například dochází k přesunu rizika směrem od členských společností na finanční instituce nezapojené do registru. Ze statistik publikovaných Mezinárodní finanční korporací (IFC) také vyplývá, že dochází ke snižování nákladů finančních institucí spojených s vysoce rizikovými úvěry, přičemž podíl nedobytných úvěrů se snižuje o 25 až 45 procent.
Pozitivním vlivem je také zvýšení rychlosti rozhodovacího procesu díky tomu, že průměrná doba odpovědi na dotaz do registru je v řádu několika vteřin. Zvyšuje se také dostupnost úvěrů pro fyzické osoby a podnikatele, a to díky poklesu úrokových sazeb pro spotřebitelské úvěry o dvě až čtyři procenta. Celková úvěrová aktivita obyvatelstva se průměrně v zemích sledovaných statistikou zvýšila o 10 až 25 procent. Jedním z pozorovaných dlouhodobých efektů existence pozitivních úvěrových registrů je také narůst HDP, a to o přibližně jedno procento.

Postih za předlužení?

Využívání pozitivních registrů do jisté míry mění pohled na poskytování úvěrových služeb. V kontextu právě probíhajícího útlumu ekonomiky bude nutné stále více posuzovat riziko klienta nejen z pohledu „komu půjčím“, ale i z pohledu takzvané udržitelnosti nebo přiměřenosti, tedy „kolik klientovi půjčím“ a „jak mu poskytnu úvěr co nejvhodněji“. Zkrátka, dříve spíše prázdný pojem „zodpovědné zadlužování“ dostává díky současné ekonomické krizi konkrétní rozměry a stane se důležitým principem, který bude určovat i pravidla pro regulaci úvěrových trhů.
Dobrým příkladem je právě zaváděná směrnice spotřebitelského financování Consumer Credit Directive (CCD), která vstoupí v platnost ve všech zemích Evropské unie v roce 2010. Tato direktiva totiž ve svém textu naznačuje, že úvěrové společnosti mají za povinnost získat a použít veškeré dostupné a relevantní informace o spotřebitelích, aby mohly odpovědně posoudit, zda a jak mohou klienta zadlužit.
Samozřejmě záleží na konkrétním přístupu ministerstev a soudů jednotlivých členských států EU, zda z této povinnosti ověřovat a chovat se fér vůči klientům nebude vyplývat i nějaká forma spoluúčasti, pakliže bude úvěr poskytnut klientovi, který evidentně nemá reálné šance jej splatit. Je také hodně pravděpodobné, že v některých zemích EU budou nastávat změny hlavně v oblasti neregulovaných poskytovatelů nebankovních půjček, kteří díky úrokovým maržím dosud vlastně ani nepociťovali potřebu se stát členem jakéhokoliv úvěrového registru.

Trh úvěrových registrů se vyvíjí

Legislativní úpravy však nejsou jedinými změnami, které v oblasti úvěrových registrů probíhají. Na okolních i světových úvěrových trzích lze pozorovat i další změny v činnosti registrů, které vyplývají ze změn chování finančních společností. Zatímco například dříve věřitelům stačilo dotazovat se na bonitu klienta především ve chvíli žádosti o úvěr, trendem se nově stává sledování platební morálky celého portfolia klientů příslušné banky, například dávkovými dotazy do registrů, s cílem sledovat míru zadlužení či předlužení a podobně.
V časech útlumu se bude také stále více objevovat fenomén úvěrového podvodu, a to jak příležitostného, tak i organizovaného. Proto sílí potřeba ověřovat data ze stále většího počtu externích zdrojů a sledování konzistence a frekvence dat na úrovni tržního anti-fraud řešení. Stejně tak roste význam statistických modelů, které předpovídají na datech celého trhu pravděpodobnost splacení úvěru. Stále větší množství bank zařazuje toto takzvané „credit bureau score“ do svých rozhodovacích procesů a přiřazuje mu větší váhu než doposud.
Do registrů v některých zemích, kde to legislativa umožňuje, se zařazují i „alternativní“ poskytovatelé dat, například telekomunikační společnosti, firmy z oblasti utilit a podobně. Data od těchto poskytovatelů jsou používána především pro klienty, kteří nemají standardní úvěrovou historii, aby pro jejich posouzení byly k dispozici alespoň nějaké informace o platební morálce. Ve světě také roste podíl registrů, které sdílejí data napříč odvětvími a segmenty.

Nárůst objemu úvěrů se zpomaluje

Česká republika se v oblasti úvěrových registrů velmi rychle rozvíjí a tak lze očekávat, že se tyto trendy v blízké době výrazně promítnou i zde. Zda sem v plné síle dorazí i ekonomická krize, už tak jednoznačné není. Data z Bankovního a Nebankovního registru zatím ukazují, že celkový objem úvěrů nadále roste, i když pomaleji než dříve, u některých typů úvěrů však již dochází k poklesu objemu nově sjednávaných úvěrů.
K nárůstu podílu problémových úvěrů u členů Bankovního a Nebankovního registru zatím nijak dramaticky nedochází, nicméně vzhledem k tomu, že trh je v tomto směru trochu zpožděný (platební problémy se zpravidla nejdříve projevují v korporátním sektoru, a teprve později u spotřebitelů), budeme více vědět až za několik měsíců. Nepřekvapí asi to, že například u hypoték začínáme sledovat horší rizikovou křivku pro úvěry, které byly založeny v posledních letech, oproti úvěrům sjednaným v letech dřívějších. Tohle budeme průběžně sledovat i nadále zejména pro hypotéky s pohyblivou sazbou, kde, jak ze světa vidíme, hrozí podstatně větší riziko nesplácení.
Obecně ale u členů našich registrů nesledujeme žádné zásadní problémy s kvalitou jejich portfolií, což je do značné míry způsobeno právě tím, že své klienty posuzují velice pečlivě a poměrně konzervativně. Podstatně horší bude pravděpodobně situace u poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kteří členy úvěrových registrů doposud nejsou, jejich statistiky ale nemáme k dispozici. Ze strany dosavadních nečlenů registrů však v posledních měsících registrujeme zvýšený zájem o vstup do Nebankovního registru, jehož uživatelům je díky sdílení dat s Bankovním registrem k dispozici již bezmála sedm milionů údajů o úvěrech o téměř čtyřech milionech osob.

Petr Kučera


výkonný ředitel CCB – Czech Credit Bureau