Finanční zdraví si musí obec ohlídat sama

Bez elektriky
Nefungující veřejné osvětlení, základní škola provozovaná jen díky příspěvkům sousední obce, dotace na provoz mateřské školky samotnými rodiči dětí. To není úryvek z dokumentu o rozvoji rumunského venkova, ale obraz české obce Dobrná na Děčínsku. Obec s necelými 500 obyvateli se dostala do problémů s hospodařením poté, co bez finančního krytí zahájila a následně neplatila výstavbu obecních vodovodů. Závazky a penále obce se nakonec vyšplhaly až k 10 milionům korun, což výrazně převyšuje finanční možnosti obce.
Koncem roku 2007 navštívili obec exekutoři. Nyní má zablokované účty, nesmí disponovat se svým majetkem. Když se podíváme na finanční hospodaření Dobrné blíže, v porovnání s obcemi obdobné velikosti, napadá nás otázka: Nedalo se zjistit dříve než v momentu obstavení účtů a příchodu exekutorů, že finanční hospodaření obce není v pořádku, a že hrozí nebezpečí, že obec nebude schopná dostát svým finančním závazkům řádně a včas?

Stabilní příjmy

K odpovědi na tuto otázku se dobereme postupně na základě srovnávání vybraných ekonomických ukazatelů obce s obdobnými ukazateli na úrovni stejně velkých obcí v daném okrese, kraji i v rámci celé České republiky. Z časového hlediska postačí vycházet z let 2004, 2005 a 2006 a průměrné hodnoty za uvedené tři roky.
Podíváme-li se na rozpočtové příjmy obce, které vypovídají o její finanční síle, zjistíme, že celkové příjmy Dobrné v přepočtu na obyvatele (viz tabulka 1) byly v období 2004 – 2006 v podstatě na průměrné úrovni v rámci obdobně velkých obcí v okrese Děčín a mírně podprůměrné ve srovnání za celou Českou republiku. Nejedná se tedy vyloženě o obec, jejíž rozpočtové příjmy by byly velmi nízké a předurčovaly jí tak k budoucím problémům.

Trojnásobné zvýšení dluhu

Výše kapitálových výdajů, které naznačují, kolik rozpočtových prostředků může obec věnovat na svůj rozvoj poté, co se vypořádá s nezbytnými náklady na provoz obecního úřadu a svých organizací, ukazuje, že obec Dobrná vydávala na kapitálové výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele (viz tabulka 2) méně, než kolik činil průměr obdobně velkých obcí, a to jak v okrese Děčín, tak i v Ústeckém kraji nebo celé České republice. Tento výsledek poukazuje na to, že za finančními problémy Dobrné nebyly v prvé řadě ambiciózní plány v oblasti kapitálových výdajů.
Zajímavější informace však přináší vývoj celkového dluhu na obyvatele (viz tabulka 3) obce Dobrná, který se ještě v letech 2004 a 2005 sice nijak výrazně nelišil od výše dluhu obdobně velkých obcí, situace se však dramaticky změnila v roce 2006. V tomto roce dluh Dobrné dosáhl více než čtyřnásobku úrovně, kterou v průměru vykázaly obdobně velké obce v celé České republice. Navíc se dluh v 2006 ve srovnání s rokem předchozím zvýšil třikrát, což je samo o sobě alarmující. Vyplývá z toho, že prakticky již rok před tím, než došlo k obstavení účtu, indikoval tento ukazatel, že z finančního hlediska není v Dobrné něco v pořádku.

Ukazatel ministerstva nefunguje

K obdobným statistikám a možnostem porovnání však obvykle nemají zástupci obce přístup. Ministerstvo financí pro regulaci zadluženosti obcí, resp. územních samospráv, používá ukazatel podílu dluhové služby na vymezených příjmech, který charakterizuje zátěž, kterou pro obecní příjmy představují splátky dluhu. Překročí-li tento ukazatel v jakékoli obci hranici 30 procent, obec je ministerstvem financí vyzvána, aby podala ke špatné situaci vysvětlení. Není-li toto vysvětlení dostatečné, může ministerstvo doporučit všem státním institucím, aby dobře zvážily udělení dotace dané obci.
Zkušenosti však ukazují, že tento systém vždy nedokáže finanční situaci obce odhadnout správně. Zatímco u některých dobrých obcí ukazuje vysoké procento, u jiných, špatně hospodařících, žádný problém nevidí. Vrátíme-li se zpět k obci Dobrná, tak u ní sice ukazatel ministerstva financí dosahoval v období 2004 – 2006 rostoucích hodnot (zvýšil se z 0,5 procenta v roce 2004 na 4,4 procenta v roce 2006), avšak z hlediska povolené míry šlo o hodnoty vcelku zanedbatelné. Navíc obdobně velké obce v Ústeckém kraji i v celé České republice vykazovaly ve stejném období v průměru vyšší hodnoty tohoto ukazatele než Dobrná a finanční problémy vesměs neměly.

Špatný rating už v roce 2002
To, že se obec Dobrná může dostat do vážných ekonomických problémů, se přitom dalo zjistit o několik let dříve, než došlo k exekuci a obstavení obecních účtů. Stačilo, kdyby se zástupci města více zabývali analýzou jednotlivých položek hospodaření, případně kdyby analýzu ekonomické situace obce zadali externím odborníkům. Například systém iRating již v roce 2002 evidoval u obce Dobrná ratingový stupeň C-, který je nejhorším v sedmistupňové škále.
Žádný indikátor sám o sobě nemůže ve všech případech předejít finančním obtížím obce. Jak však ukázal příklad Dobrné, může se rating ekonomické situace stát důležitým kamínkem v mozaice informací o stavu obecních financí a umožnit tak včasnou reakci ve smyslu ozdravných kroků. A že je tato znalost významná vyplývá i ze skutečnosti, že včas nesplácené úvěry a půjčky narůstají velmi rychle o penále. Pokud obec má zpoždění se splátkami svého dluhu delší dobu, může výsledné penále přesáhnout i jeho původní výši. 
 
Věra Kameníčková, Ondřej Pirohanič
CCB – Czech Credit Bureau, a.s.
 
Tabulka 1: Příjmy (v tis. Kč v přepočtu na obyvatele)

2004​ 2005​ 2006​ průměr​
Dobrná​ 15,8​ 13,5​ 11,4​ 13,5​
Okres Děčín​ 13,8​ 12,6​ 13,6​ 13,3​

Ústecký kraj​

18,4​ 18,6​ 29,3​ 22,1​
Česká republika​ 15,1​ 13,5​ 16​ 14,9​
 
Tabulka 2: Kapitálové výdaje (v tis. Kč v přepočtu na obyvatele)

2004​ 2005​ 2006​ průměr​
Dobrná​ 1,9​ 2,3​ 1,2​ 1,8
Okres Děčín​ 3,8​ 2,5​ 3,7​ 3,3
Ústecký kraj​
6,0​ 7,9 7,7​ 7,2
Česká republika​ 5,1​ 5,0​ 6,2​ 5,4

Tabulka 3: Dluh (v tis. Kč v přepočtu na obyvatele)
 
2004​ 2005​ 2006​ průměr​
Dobrná​ 3,0​ 5,6​ 17,8​ 8,8​
Okres Děčín​ 2,4​ 2,5​ 3,5​ 2,8​
Ústecký kraj​
3,2​ 4,2 4,2​ 3,9​
Česká republika​ 3,6​ 3,7​ 3,9​ 3,7