Firemní bankroty

​Míra bankrotu firem (podíl bankrotujících firem na registrovaných aktivních firmách s vyloučením fyzických osob) byla v první polovině devadesátých let velmi nízká a svým způsobem brzdila transformaci ekonomiky. Uvolňování kapitálu z neefektivních firem probíhalo z počátku velmi pomalu.
Zákony upravující vyhlášení konkursu v České republice se několikrát změnily. Patrně i v důsledku zlepšení legislativy se koncem devadesátých let míra bankrotujících firem zvyšovala. Nejvyšší pravděpodobnost, že firma v České republice zbankrotuje, existovala v roce 2000. Poté se v průměru za celou Českou republiku postupně snižovala, i když ani v roce 2007 nedosáhla nejnižších hodnot z poněkud nestandardního období počátku devadesátých let (viz graf č. 1). Krátkodobé snížení míry bankrotu v roce 1999 kopírovalo značné množství odvětví a projevilo se rovněž u mnoha krajů. Pro vývoj pravděpodobnosti bankrotu firem je v průměru za celou Českou republiku charakteristický relativně prudký růst ve druhé polovině devadesátých let a pozvolný pokles po roce 2000, který platí i pro současnost.
V letošním roce lze očekávat další pokles míry bankrotů. Toto tvrzení se opírá o počet prohlášených konkurzů v prvních pěti měsících roku 2008. Ten byl o téměř 14 % nižší než ve stejném období roku 2007 a o 19 % ve srovnání s rokem 2006. Přičemž počet prohlášených konkurzů je pravidelně rozložen v rámci roku. V letech 2005 až 2007 činil podíl prohlášených konkurzů v prvním pololetí roku vždy cca 50 % z celoroční hodnoty. Mezi firmy, u kterých byl v letošním roce prohlášen konkurz, naprosto převažují malé a střední podniky s celoročním obratem do několika desítek milionů Kč. Ani klesající se míra bankrotu firem však nesnižuje, v případě konkrétních obchodních vztahů firmy, význam indikátorů, které umožňují vymezit míru rizika bankrotu obchodních partnerů.  
V období 1992 až 2007 nebyl vývoj roční pravděpodobnosti bankrotu shodný, podíváme-li se na firmy v jednotlivých odvětvích či krajích. V případě krajů nejsou, na rozdíl od jednotlivých odvětví, odchylky mezi nimi velmi výrazné. Příčinou je skutečnost, že pravděpodobnost bankrotu firem se značně liší především podle odvětví. Výsledné údaje za kraje jsou do určité míry předurčeny skladbou firem podle odvětví, které mají své sídlo na území toho či onoho kraje. 
 
Odvětví – dlouhodobý pohled
V některých odvětvích dosáhla pravděpodobnost bankrotu firem v období 1992 až 2007 dvou a více vrcholů, v jiných se situace měnila rozdílně z roku na rok. Obdobný vývoj míry bankrotů firem jako v celé České republice, tj. vzestup po roce 1992 s vrcholem kolem let 2000 až 2001 a posléze pozvolný sestup, vykázaly firmy např. v odvětví Zemědělství, myslivost a rybolov, Stavebnictví, Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Výroba kovů a kovodělných výrobků, Výroba nábytku a Opravy motorových vozidel, i když úroveň míry bankrotů byla u nich v celém období odlišná. Např. v odvětví Zemědělství, myslivost a rybolov činila maximální hodnota 2,8 %, zatímco ve Stavebnictví pouze 1 %.
Specifický průběh pravděpodobnosti bankrotu zaznamenaly např. firmy v odvětví Doprava, vyjma silniční, skladování a cestovní kanceláře, Výroba a rozvod elektřiny, Výroba elektrických a optických strojů, Výroba dopravních prostředků a Průmysl skla a keramiky, z části i Pohostinství a ubytování. V odvětvích Služby převážně pro podniky a Ostatní činnosti včetně služeb pro obyvatelstvo se pravděpodobnost bankrotu po celé období pohybovala na velmi nízké úrovni - nepřekročila úroveň 0,5 %. 
Průběh míry bankrotů v daném období u odvětví, která se nejvíce odlišovala od vývoje za celou Českou republiku, ukazují grafy č. 2, 3 a 4. Odvětví Doprava (vyjma silniční) a cestovní kanceláře se po celé období vyznačovala velmi nízkou pravděpodobností bankrotu (méně než 1 %) a značnými výkyvy. Průmysl skla, keramiky a stavebních hmot je dalším případem odvětví s nerovnoměrným vývojem míry bankrotu, i když v tomto případě byla celková úroveň míry bankrotu vyšší. 
Firmy podnikající v odvětví Služby převážně pro podniky patřily v celém období k nejméně bankrotem ohroženým společnostem. Jejich situace, pokud jde o pravděpodobnost bankrotu, byla víceméně stabilizovaná. Obdobný průběh nalezneme např. i u firem v odvětví Ostatní činnosti, včetně služeb pro obyvatelstvo.
 
Kraje – dlouhodobý pohled
V rámci krajů sledovaly trajektorii míry bankrotů obdobnou té, jakou se vyznačuje celorepublikový průměr, firmy v kraji Vysočina, v Jihomoravském, ve Zlínském a v Karlovarském kraji. Jak již bylo řečeno, mezi kraji nedošlo k tak velkým odchylkám v úrovni pravděpodobnosti bankrotů firem jako mezi odvětvími.
V Praze, ve Středočeském a Libereckém kraji dosáhly firmy nejvyšších hodnot míry bankrotů již v roce 1998. Společnosti v Královéhradeckém kraji si udržely po tři roky (1998 až 2000) stabilní a poměrně vysokou pravděpodobnost bankrotu se snižující tendencí v následujícím období. Příkladem specifického vývoje jsou firmy v Ústeckém kraji, protože zde míra bankrotu vykázala relativně hluboké sedlo v letech 1999 a 2000.
Ústecký kraj patří ke krajům, ve kterých byly firmy v daném období ohroženy bankrotem nejvíce. V roce 1999 došlo k poklesu míry bankrotů zhruba na polovinu úrovně předešlého roku, byl to však ojedinělý výkyv. Rovněž Královéhradecký kraj lze přiřadit k těm, které se vyznačovaly spíše vyšší pravděpodobností výskytu bankrotu firem.  Její relativně vysoká úroveň se udržela po dobu pěti let. V Libereckém kraji dosahovaly firmy poměrně rychlého růstu míry bankrotu do roku 1998, poté došlo k hlubokému poklesu koncem devadesátých let. Od roku 2005 nepřevyšuje míra bankrotu úroveň z roku 1994.
 
Odvětví - krátkodobý pohled
V následující části se věnujeme vývoji míry bankrotů v letech 2005 a 2006. Odvětví, která vykázala nejvyšší pravděpodobnost bankrotu firmy, jsou tato (průměr za uvedené roky): Textilní, oděvní a kožedělný průmysl (1,2 %), Výroba nábytku a zpracování druhotných surovin (0,98 %) a Zemědělství, myslivost a rybolov (0,94 %). K odvětvím, ve kterých byla v daném období nejnižší míra bankrotu, patří Koksování a zpracování ropy (0 %), Pronájem strojů a zařízení (0,12 %) a Výroba a rozvod elektřiny a plynu (0,18 %). Průměrná míra bankrotu za všechny sledované firmy činila 0,31 %.
U firem podnikajících v odvětví Dobývání nerostných surovin, Gumárenský a papírenský průmysl a Výroba elektrických a optických strojů se mezi lety 2005 a 2006 nejvíce zvýšila pravděpodobnost bankrotu (od 0,73 p. b. až po 0,13 p. b.). Opačný trend nalezneme u firem v odvětví Průmysl skla, keramiky a stavebních hmot, Chemický a farmaceutický průmysl a Zemědělství, myslivost a rybolov (snížení o 0,51 p. b. až o 0,32 p. b.). V průměru za všechny firmy se míra bankrotu v daném období snížila o 0,02 p. b.
 
Kraje – krátkodobý pohled
V letech 2005 a 2006 byly bankrotem ohroženy nejvíce firmy se sídlem v Jihočeském, Královéhradeckém a Ústeckém kraji. Pravděpodobnost bankrotu zde dosahoval hodnot od 0,59 % až po 0,44 %). Nejnižší pravděpodobnost bankrotu vykázaly firmy v Praze, ve Středočeském a Jihomoravském kraji (hodnoty se pohybovaly od 0,22 % po 0,29 %).
Ve většině krajů se v období 2005 až 2006 míra bankrotu snížila. Výjimku tvoří tři kraje, a to Moravskoslezský a Pardubický kraj a kraj Vysočina (růst o 0,09 p. b až 0,04 p. b.), přičemž však ani jeden z nich nepatřil mezi kraje s vysokou pravděpodobností firem. Největší snížení pravděpodobnosti bankrotu lze nalézt u firem v Karlovarském a Středočeském kraji, který navíc měl i nízkou výchozí základnu.
 
*Údaje zde uváděné jsou čerpány z databáze CCB – Czech Credit Bureau, a.s., odvětví jsou vymezena na základě klasifikace CCB uváděné na www.creditbureau.cz.