Zadluženost obcí se loni poprvé od roku 1993 snížila

„Vzniká to tak, že například dodavatel stavby se po vystavení faktury s obcí ústně domluví na odložení platby, a obec pak tyto nezaplacené peníze použije na financování části svých aktivit. Neustále zde ale zůstává riziko, že dodavatel náhle změní své chování a bude požadovat okamžité splacení závazku,“ řekl dnes Jan Cikler, produktový manažer společnosti CCB – Czech Credit Bureau. „Že taková situace opravdu může nastat, ukazuje případ Dobrné, která se dostala do problémů s hospodařením poté, co bez finančního krytí zahájila a následně neplatila výstavbu obecních vodovodů,“ dodal Cikler.

Podle Ciklera odhalila analýza 28 obcí, které mají krátkodobé závazky vůči dodavatelům i násobně vyšší než své celkové příjmy. U dalších 48 obcí přesahují tyto závazky polovinu jejich celkových příjmů. Problém s hrazením svých závazků, jaký měla například obec Dobrná, tak může v budoucnu nastat až u 70 českých obcí. Část svých aktivit přitom financuje formou dodavatelských úvěrů většina českých obcí. Celková výše krátkodobých závazků všech obcí vůči dodavatelům dosáhla loni 17 miliard Kč.

Zadluženost obcí na obyvatele loni poklesla o 3,3 procent na 10 940 Kč. Největší byla s více než 14 tisíci Kč v Jihomoravském kraji, nejmenší s přibližně 4 tisíci Kč v Ústeckém kraji. Zadluženost obcí se kromě krajů lišila i podle velikosti obcí, přičemž u obcí nad 2000 obyvatel byla třikrát vyšší než u malých obcí. Z velkých měst dosáhla největšího zadlužení na obyvatele tradičně Praha s 39 tisíci Kč, následována Brnem s 30 tisíci Kč a Libercem s 21 tisíci Kč na jednoho obyvatele. Nejmenší zadluženost na hlavu vykázaly Pardubice.

„Vyšší zadluženost na obyvatele větších měst je logická, protože díky své velikosti mají snazší přístup k půjčkám, a mohou si tak dovolit dluhově financovat i větší projekty,“ vysvětlil Pavel Finger, člen představenstva společnosti CCB – Czech Credit Bureau. „K zadlužení obce je proto při hodnocení její ekonomické situace vždy nutné přihlížet, avšak pouze v porovnání s dalšími finančními i nefinančními ukazateli,“ dodal Finger.

Společnost CCB – Czech Credit Bureau používá pro hodnocení ekonomické situace obcí ukazatel iRating, který vyjadřuje míru rizika dané obce na sedmistupňové škále A až C-. „Podle analýzy se loni zvýšil počet obcí s nejnižším rizikem a naopak se snížil počet obcí s vysokým rizikem. Nejméně rizikově přitom hospodařily obce ve Středočeském kraji, nejvíce rizikově pak obce v Olomouckém kraji,“ dodal Ondřej Pirohanič, analytik společnosti CCB – Czech Credit Bureau.

„Umístění obce může mít na její hospodaření významný vliv. Obce ve Středočeském kraji mohou například využít blízkosti k hlavnímu městu, zájmu podnikatelů nebo získat dodatečné zdroje z prodeje pozemků, jejichž ceny jsou v tomto regionu vyšší. Naopak obce v Olomouckém kraji mohou být negativně ovlivněny nižšími příjmy obyvatel nebo větší nezaměstnaností v regionu,“ doplnil Pavel Finger.

Celkový rozdíl mezi příjmy a výdaji obcí činil v loňském roce 8,7 miliard Kč, což představuje teprve druhý kladný a současně vůbec nejlepší výsledek v novém tisíciletí. Podle analýzy jde o důsledek příznivého vývoje na příjmové i výdajové straně obecních rozpočtů. Celkové příjmy obcí se loni zvýšily o 3,8 procenta na 250,1 miliard Kč a předčily tak úroveň roku 2004. Celkové výdaje obcí loni naopak poklesly o 0,3 procenta na 241,5 miliard Kč.

Podle analýzy se však ani v oblasti výdajů nechovají všechny obce stejně, a stejně velké obce vydávají na obdobné služby různě velké částky. Například výdaje na vzdělávání na jednoho obyvatele byly v roce 2007 u malých obcí zhruba poloviční ve srovnání s výdaji na vzdělávání u středních a velkých obcí. Rozdíly však panovaly i mezi obcemi stejné velikosti. Například středně velké obce v Libereckém kraji vydávaly na tuto oblast průměrně 1680 Kč na obyvatele, zatímco u obcí stejné velikosti v kraji Vysočina to bylo 2280 Kč na obyvatele.

„Od jara letošního roku mohou starostové obcí a lidé hospodařící s obecními financemi využívat novou službu pro řízení obecního rozpočtu, která jim umožňuje zjistit, zda v porovnání s obdobně velkými obcemi v okresu, kraji nebo celé České republice nejsou příliš zadlužené, nebo zda dostávají srovnatelné dotace. Pokud například starosta obce s třemi tisíci obyvateli zjistí, že za svoz a třídění komunálního odpadu platí několikanásobně více než srovnatelně velké obce ve stejném okresu či kraji, bude to pro něj znamenat důležitou informaci pro další jednání s dodavatelem. Stejně tak však může zjistit, že vydává jen podprůměrné výdaje na kulturu či jinou lidem prospěšnou oblast,“ vysvětlil Jan Cikler.

Celkově loni obce nejvíce utrácely za služby pro obyvatelstvo (veřejné osvětlení, vzdělávání, tělovýchova, ochrana životního prostředí apod.), kam směřovalo 41 procent všech výdajů. Střední obce použily na tuto položku téměř polovinu s celkových výdajů, u malých obcí činil tento podíl přibližně třetinu. Nejméně peněz obce v roce 2007 vydaly na oblast zemědělství a lesní hospodářství, kam šlo jen jedno procento celkových výdajů.