V České republice se hodnotí obce z různých hledisek

Následující článek se naopak zaměřuje právě na finanční aspekty, které umožňují jednoznačně a souhrnně hodnotit, jak na tom obce jsou z hlediska využívání disponibilních finančních prostředků v uplynulém období. Vychází se z údajů za rok 2006 a zahrnuty jsou všechny obce s výjimkou hlavního města Prahy a cca 100 obcí, za které nejsou údaje k dispozici v takovém množství a kvalitě, aby mohl být spočítán jejich rating.

Přidělení jednoho z ratingových stupňů obci (používá se odstupňovaná škála sedmi stupňů, nejlepší je "A" a nejhorší "C−") závisí na mnoha faktorech. Stanovení jednoho z ratingových stupňů vyplývá z vyhodnocení dvaceti finančních a sedmi nefinančních ukazatelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou zadluženost, a to v přepočtu na obyvatele i jako její vztah k hodnotě pasiv, resp. aktiv, saldo rozpočtu (zejména běžných příjmů a výdajů) a dále například výše dluhové služby. Ta vypovídá o schopnosti obce splácet bankovní úvěry podobně jako likvidita (schopnost dostát finančním závazkům obecně). K nefinančním ukazatelům patří například základní informace o vybavenosti či infrastruktuře nebo věkové skladbě obyvatelstva.

Obvykle je rating důležitý pro stanovení finanční "udržitelnosti" rozvoje obce. V mnoha zemích ho využívají banky, či obecněji věřitelé obcí, jako významný ukazatel při stanovení podmínek půjčky či úvěru obci (výše úroků, doby splatnosti apod.). Poskytuje mj. informace o tom, zda současný dluh obce neohrozí její budoucí aktivity.

Riziko financování

V České republice se sice až dosud nevyskytlo mnoho případů, kdy obec nemohla dostát svým finančním závazkům. Jednotlivé případy, ke kterým došlo, však nebyly pro obyvatele dotčených obcí určitě příjemné. Využití ratingového ocenění tedy může významně snížit riziko, že se obec to nemilého stav dostane.

Pro mnohé zastupitele může být lákavé zanechat po sobě "pomníček" v podobě opraveného náměstí, nově vydlážděných chodníků, kanalizace či vytvoření průmyslové zóny. To vše jsou aktivity, které jsou v obci vidět na první pohled a mohou přispět, jak lepšímu prostředí pro obyvatele obce, tak i k větší slávě starosty. Finanční náklady však obvykle zůstávají skryty a v některých případech se mohou stát zdrojem budoucích obtíží. Například mohou být příčinou obstavení účtu obce, či nemožnosti financovat základní služby, jako je vytápění školy, svoz odpadu apod. Přitom tyto problémy nemusí být důsledkem něčí snahy se obohatit, ale vznikají špatným odhadem situace, přeceněním vlastních sil a možností. Toto riziko bývá tím větší, čím je obec menší.

Uvedené obecné konstatování platí všeobecně a v České republice je toto riziko vyšší ze tří důvodů. Jednak je podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí v ČR vyšší než v jiných zemích. Dále, většina kapitálových projektů nemůže z podstaty věcí zajistit návratnost vložených investovaných prostředků (opravený chodník nebo náměstí). A konečně, velké množství velmi malých a tudíž z hlediska rozpočtového hospodaření "zranitelnějších" obcí existuje v rámci Evropy jen ve Francii.

Ing. VĚRA KAMENÍČKOVÁ, CSc., JAN VINKLÉR, CCB – CZECH CREDIT BUREAU