Úvěrový Barometr k 30. 9. 2015
Úvěrový Barometr k 30. 9. 2015
Barometr úvěrového trhu je jedinečným analytickým nástrojem, který je založen na měsíčním sledování vývoje úvěrových obchodů evidovaných v Bankovním (BRKI) a Nebankovním (NRKI) úvěrovém registru. 
 
 
Celý článek naleznete zde.
 
 
 
Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem třetího čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1 784 mld. Kč. Z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření) 1 404 mld. Kč a 379,9 mld. Kč připadlo na krátkodobý dluh. Dlouhodobý dluh se na celkovém objemu podílel 79 %, stejně jako před rokem.
 
Celkem mělo koncem třetího čtvrtletí letošního roku dluh 3,1 milionu lidí. Dlouhodobý dluh mělo 609 tisíc lidí, krátkodobý dluh pak necelé 2 miliony osob a 505 tisíc lidí mělo obě formy dluhu. Necelá polovina lidí s dlouhodobým dluhem měla kromě něj i dluh krátkodobý.
 
Meziročně se objem dlouhodobého dluhu zvýšil o 59,7 mld. Kč (o 4 %). Zvýšila se i částka na klienta, a to o 60 tisíc Kč (o 5 %). Naproti tomu se o 6 tisíc lidí snížil počet klientů s dlouhodobým dluhem (- 1 %). U krátkodobého dluhu byla situace obdobná. Meziročně se zvýšil jeho objem o 16,3 mld. Kč (+ 4 %), rovněž částka na klienta se zvedla, a to o 8 tisíc Kč, zatímco počet klientů s krátkodobým dluhem se o 29 tisíc osob snížil (-1 %).
 
Graf 1: Dlouhodobý a krátkodobý dluh
Pramen: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací
 
Koncem třetího čtvrtletí roku 2015 mělo dlouhodobý dluh 12 % obyvatel starších 15 let, což je o jeden procentní bod méně než ve stejném období předchozího roku. Téměř polovina patřila lidem ve věku od 35 do 44 let. Ti se na celkovém počtu klientů podíleli více než dvěma pětinami. Tato věková kategorie však vykázala až třetí nejvyšší částku připadající v průměru na jednoho klienta. Nejvyšší částku na klienta vykázala věková kategorie 30 až 34 let, a to 1,6 milionu Kč. Tato věková kategorie měla druhý nejvyšší podíl jak na objemu dlouhodobého dluhu, tak i na počtu klientů s dlouhodobým dluhem.
 
Nejmenší díl dlouhodobého dluhu měla nejmladší věková kategorie (2 %), následovaná kategorií nejstarší (5 %). Z celkového počtu klientů s dlouhodobým dluhem jich na dvě nejmladší kategorie připadlo 10 %, nejstarší věková kategorie sama o sobě se podílela 13 %, vykázala však zdaleka nejnižší částku připadající v průměru na jednoho klienta.
 
Na osoby ve věku od 30 do 54 let připadlo 84 % z celkového objemu dlouhodobého dluhu a na počtu klientů se podílely 78 %. Dlouhodobý dluh mělo 27 % lidí ve věku od 35 do 44 let a 21 % osob ve věkové kategorii 30 až 34 let, zatímco v nejmladší věkové kategorii to byla pouze 2 % a u nejstarší pak 5 %.
 
Meziročně se objem dlouhodobého dluhu zvýšil ve všech věkových kategoriích, s výjimkou lidí ve věku 30 až 34 let (pokles o 1 %). Nejrychleji se objem dlouhodobého dluhu zvýšil u věkové skupiny 45 až 54 let (+ 9 %) a po ní u nejmladší věkové kategorie (+ 8 %). K meziročnímu zvýšení objemu dlouhodobého dluhu o 59,7 mld. Kč nejvíce přispěli lidé ve věku 35 a 44 let, připadlo na ně 60 % přírůstku.
 
Graf 2: Struktura objemu dlouhodobého dluhu
Pramen: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací
 
Koncem třetího čtvrtletí letošního roku mělo krátkodobý dluh 27 % osob starších 15 let, a to je, stejně jako u dlouhodobého dluhu, o 1 procentní bod méně než ve stejném období loňského roku. Mnohem více to bylo u osob ve věku 35 až 44 let a také v navazující starší věkové skupině. Z nich to byly dvě pětiny. Necelá třetina osob měla krátkodobý dluh ve věkové kategorii od 25 do 29 let a od 30 do 34 let. Pouze 12 % osob v nejmladší věkové kategorii mělo krátkodobý dluh, v nejstarší věkové kategorii to bylo 18 %.
 
Objem krátkodobého dluhu je mezi věkovými kategoriemi rozdělený rovnoměrněji než v případě dlouhodobého dluhu. Nejvíce na něm participovaly osoby ve věku od 35 do 44 let (necelou třetinou celkového objemu). Více než čtvrtina krátkodobého dluhu patřila osobám ve věku od 45 až 54 let. Nejméně se na objemu krátkodobého dluhu podílela nejmladší věková skupina (4 %). Třem nejstarším věkovým kategoriím patřilo 78 % objemu krátkodobého dluhu a na celkovém počtu klientů s krátkodobým dluhem se podílely 74 %.
 
Nejmladší věková kategorie tvořila pouze 6 % z celkového objemu klientů s krátkodobým dluhem, na navazující kategorii připadlo 9 %. Nejvíce klientů s krátkodobým dluhem patřilo do věkové skupiny 35 až 44 let (28 %) a hned po ní pak do nejstarší věkové skupiny (24 %). V průměru připadla na jednoho klienta s krátkodobým dluhem částka 155 tisíc Kč. Nejvyšší částku vykázala věková kategorie 45 až 54 let (186 tisíc. Kč), nejnižší pak nejmladší věková kategorie (104 tisíc Kč).
 
Více než třetina meziročního přírůstku objemu krátkodobého dluhu (14,2 mld. Kč) patřila lidem ve věku od 45 až 54 let a více než čtvrtina přírůstu pak nejstarší věkové kategorii. Nejrychleji se objem krátkodobého dluhu meziročně zvýšil u nejmladší věkové kategorie (+ 11 %), u věkové kategorie 30 až 34 let se objem krátkodobého dluhu meziročně prakticky nezměnil.
 
Graf 3: Struktura objemu krátkodobého dluhu
Pramen: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací
 
Poměr objemu dlouhodobého a krátkodobého dluhu se u jednotlivých velikostních kategorií značně odlišuje, ovšem s tím, že u všech, s výjimkou nejstarších lidí, je objem dlouhodobého dluhu větší než objem dluhu krátkodobého. Nejvyšší převahu má v případě osob ve věku 30 až 34 let, u které dlouhodobý dluh tvoří 88 % jejich celkového dluhu. U nejstarší věkové kategorie naopak převažuje krátkodobý dluh, který představuje 52 % jejich celkového dluhu. Tyto proporce se meziročně výrazněji nezměnily.
 
Graf 4: Struktura dluhu
Pramen: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací 
 
 
 
Celý článek naleznete zde.
 
Prosinec 2015